Nilský krokodýl: Pán afrických řek

Popis a vzhled

Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) je jedním z největších a nejznámějších druhů krokodýlů na světě. Dospělí samci mohou dosahovat délky až 6 metrů a hmotnosti přes 1000 kilogramů, samice jsou obvykle menší. Jejich mohutné tělo je pokryto silnými, šupinatými pláty, které jim poskytují vynikající ochranu. Zbarvení se liší podle lokality a věku, obecně se pohybuje od olivově zelené po tmavě hnědou, s tmavšími pruhy a skvrnami, které jim pomáhají splynout s prostředím. Mladší jedinci mívají světlejší barvu s výraznějšími tmavými znaky. Krokodýl nilský má silné čelisti s ostrými zuby, které mu umožňují ulovit i velkou kořist. Jeho oči a nozdry jsou umístěny na vrcholu hlavy, což mu umožňuje zůstat skrytý pod vodou a sledovat okolí. Silný ocas slouží k pohonu ve vodě a také jako účinná zbraň.

Rozšíření a stanoviště

Krokodýl nilský je rozšířen v Africe na jih od Sahary, vyskytuje se i na Madagaskaru. Obývá širokou škálu vodních ploch, jako jsou řeky, jezera, bažiny a občas i brakické vody v deltách řek a lagunách. Preferuje pomalu tekoucí vody s dostatkem vegetace na březích, která mu poskytuje úkryt a stín. Krokodýl nilský je adaptabilní druh a dokáže přežít i v oblastech s omezenými vodními zdroji. V období sucha se zahrabává do bahna a upadá do stavu strnulosti, dokud se nevrátí příznivější podmínky. V některých oblastech se krokodýl nilský vyskytuje i v těsné blízkosti lidských sídel, kde může docházet ke konfliktům.

Krokodýl nilský, majestátní vládce afrických řek, je fascinujícím příkladem evoluční adaptace. Jeho silné čelisti, obrněný krunýř a smrtící lovecké techniky z něj činí vrcholového predátora, který vzbuzuje respekt i strach.

Zdeněk Veselý

Potrava a lov

Krokodýl nilský je vrcholový predátor a jeho jídelníček se liší podle věku a velikosti. Mladí krokodýli se živí převážně hmyzem, pavouky, kraby a malými rybami. Jak rostou, jejich kořist se zvětšuje a zahrnuje ryby, ptáky, plazy a savce. Dospělí krokodýli nilský jsou schopni ulovit i velká zvířata, jako jsou zebry, pakoně, antilopy a buvoly. Při lovu se spoléhají na svůj silný skus, který je nejsilnější ze všech zvířat na světě. Dokáží vyvinout tlak až 22 000 newtonů na centimetr čtvereční. Krokodýli nilský jsou také mistři v maskování. Často číhají pod vodou, jen s nozdrami a očima nad hladinou, a čekají na nic netušící kořist. Když se kořist přiblíží, krokodýl bleskurychle zaútočí a stáhne ji pod vodu. Krokodýli nilský jsou schopni zadržet dech až na hodinu, což jim dává dostatek času na to, aby kořist utopili.

Vlastnost	Krokodýl nilský	Člověk
Průměrná délka života	40-50 let	79 let
Maximální zaznamenaná délka	6+ metrů	272 cm (Robert Wadlow)

Sociální chování

Krokodýli nilští jsou obecně považováni za samotářské tvory, ale vykazují složité sociální chování, zvláště během období rozmnožování a v místech s omezenými zdroji potravy. V těchto situacích se mohou shromažďovat ve velkých skupinách a vytvářet hierarchie dominance. Dominantní samci si často nárokují nejlepší místa k slunění a přístup k samicím. Komunikují mezi sebou prostřednictvím různých zvuků, jako jsou syčení, vrčení a řev, a také prostřednictvím řeči těla, jako je nafukování těla a zvedání hlavy.

Zajímavé je, že samice krokodýlů nilských vykazují určitou míru rodičovské péče. Po snesení vajec je samice hlídá a chrání před predátory. Po vylíhnutí mláďat je přenese do vody a stará se o ně po dobu několika měsíců. Během této doby se mláďata zdržují v blízkosti své matky a učí se od ní lovit a přežít.

Studie sociálního chování krokodýlů nilských a dalších druhů krokodýlů nám pomáhají lépe porozumět jejich ekologii a evoluční historii.

Rozmnožování

Krokodýli nilští patří mezi zvířata s pohlavní dospělostí vázanou na velikost, nikoli na věk. Samci se obvykle stávají pohlavně dospělými, když dosáhnou délky kolem 3 metrů, což trvá přibližně 10 let. Samice dospívají o něco dříve, obvykle při délce 2 až 2,5 metru.

Páření probíhá ve vodě a je poměrně hlučné, doprovázené spoustou řevu a cákání. Samci se snaží zaujmout samice vibracemi, nafukováním nozder a předváděním síly. Po spáření samice vyhledávají vhodné místo pro hnízdo. To bývá obvykle na písčitém břehu řeky, ale někdy i v kupě vegetace. Samice vyhrabávají zadníma nohama jámu, do které kladou 25 až 80 vajec.

Zajímavostí je, že pohlaví mláďat krokodýlů nilských není dáno geneticky, ale teplotou v hnízdě během inkubace. Při teplotách kolem 31,7 °C se líhnou převážně samci, zatímco při teplotách nad 34,5 °C spíše samice. Samice hnízdo pečlivě střeží před predátory, jako jsou varani, hyeny nebo mangusty.

Po zhruba 90 dnech se z vajec líhnou mláďata, která se ozývají pronikavým pískáním. Samice je opatrně vyhrabe z hnízda a přenese do vody. Mláďata se zdržují v blízkosti matky, která je chrání před predátory a učí je lovit. I přesto se jich do dospělosti dožije jen malé procento.

Ohrožení a ochrana

Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) je v některých částech Afriky stále hojným druhem, ale v jiných oblastech jeho populace značně poklesly, a to především v důsledku lidské činnosti. Mezi hlavní hrozby pro krokodýly patří ztráta a degradace přirozeného prostředí, ať už kvůli rozšiřování zemědělství, urbanizaci nebo stavbě přehrad. Dalším významným faktorem je lov. Kůže krokodýlů se v minulosti hojně využívala k výrobě kabelek, bot a dalších luxusních předmětů, což vedlo k jejich masivnímu lovu. I když je dnes obchod s krokodýlí kůží regulován mezinárodními úmluvami, pytláctví a nelegální obchod stále představují vážný problém.

Pro přežití krokodýlů je klíčová ochrana jejich přirozeného prostředí, a to jak zřizováním chráněných území, tak i udržitelným hospodařením v oblastech, kde se krokodýli a lidé dělí o stejný prostor. Důležitá je také osvěta a vzdělávání, které pomáhají bořit mýty a předsudky o krokodýlech a zdůrazňují jejich důležitou roli v ekosystému. V neposlední řadě je nezbytné i nadále usilovat o vymýcení nelegálního obchodu s krokodýlími produkty a podporovat programy na jejich chov v zajetí, které pomáhají snižovat tlak na divoké populace.

Zajímavosti o krokodýlech nilských

Krokodýl nilský je impozantní tvor a druhý největší plaz na světě. Jeho mohutné čelisti dokáží vyvinout tlak až 22 000 newtonů, což z nich dělá jedny z nejsilnějších čelistí v živočišné říši. Tito predátoři se vyskytují v subsaharské Africe, kde obývají řeky, jezera a bažiny. Jsou to oportunističtí lovci, kteří se živí rybami, ptáky, savci a dokonce i jinými krokodýly. Zajímavostí je, že krokodýli nilský polykají kameny, které jim pomáhají s trávením a také s udržováním rovnováhy ve vodě. Tito plazi jsou známí svou schopností zadržet dech na dlouhou dobu, a to až na dvě hodiny. Samice krokodýlů kladou vejce do hnízd z písku a rostlin, o která se poté starají až do vylíhnutí mláďat. Mláďata se rodí s délkou okolo 30 centimetrů a po narození jsou odkázána na péči matky, která je chrání před predátory. Krokodýli nilský hrají důležitou roli v ekosystému, protože regulují populace ryb a jiných živočichů. V některých kulturách jsou tito plazi uctíváni jako posvátná zvířata, zatímco jinde jsou loveni pro kůži a maso.