Agapornisové: Barevní mazlíčci s velkým srdcem

Agapornis

Původ a druhy agapornisů

Agapornisové, tito malí, barevní a energičtí papoušci, pocházejí z afrického kontinentu. Jejich domovinou jsou především savany, lesy a stepi subsaharské Afriky, kde žijí v menších i větších hejnech. Název "agapornis" pochází z řeckých slov "ágape" (láska) a "ornis" (pták), což dokonale vystihuje jejich silné pouto k partnerovi. Agapornisové jsou známí svou oddaností a tráví spolu většinu času, ať už jde o krmení, čištění peří nebo vzájemné hlazení. V přírodě se vyskytuje devět druhů agapornisů, z nichž každý se liší nejen vzhledem, ale i chováním a nároky na chov. Mezi nejznámější a nejoblíbenější druhy chované v zajetí patří agapornis růžohrdlý, agapornis fišeri a agapornis škraboškový. Každý druh má svá specifika, proto je důležité se před pořízením agapornise informovat o jeho potřebách a nárocích.

Vzhled a velikost

Agapornisové jsou malí, zavalití papoušci s krátkým ocasem. Dospělí jedinci dorůstají délky 13 až 17 cm a váží 40 až 60 gramů. Jejich velikost a hmotnost se liší v závislosti na druhu. Například agapornis fišeri patří mezi menší druhy, zatímco agapornis růžohrdlý je o něco větší. Zbarvení peří je u agapornisů velmi rozmanité a závisí na konkrétním druhu. Některé druhy, jako například agapornis škraboškový, mají výrazný pohlavní dimorfismus, kdy se samec a samice liší zbarvením. Jiné druhy, například agapornis fišeri, pohlavní dimorfismus nevykazují a samce od samice lze rozeznat pouze na základě DNA testů. Agapornisové mají silný, zahnutý zobák, který jim slouží k louskání semen a ořechů. Zobák je obvykle zbarven do červena, oranžova nebo žluta. Nohy agapornisů jsou krátké a silné, uzpůsobené k šplhání a uchopování potravy.

Agapornisové, ti malí papoušci s velkými srdci, nám připomínají, že i v nejmenším stvoření se může skrývat nezměrná láska a oddanost.

Hana Macháčková

Povaha a chování

Agapornisové jsou známí svou láskyplnou a společenskou povahou. Jsou to inteligentní ptáci, kteří se snadno naučí různé triky a povely. Vyžadují ale hodně pozornosti a interakce od svého majitele. Bez dostatku stimulace se mohou stát znudění a destruktivní. Vzhledem k jejich silné vazbě na partnera je důležité jim pořídit kamaráda stejného druhu. Agapornisové žijící v páru jsou šťastnější a vyrovnanější. Tito papoušci jsou také poměrně hluční, zvláště ráno a večer. Jejich hlasité štěbetání je přirozenou součástí jejich komunikace, ale pro některé lidi může být rušivé.

Potřeba klece a vybavení

Agapornisové, známí také jako "papoušci nerozluční", jsou malí papoušci s velkou spoustou energie a osobnosti. Pro zajištění jejich zdraví a štěstí je nezbytné poskytnout jim prostornou klec a dostatek podnětného vybavení. Klec by měla být dostatečně velká, aby v ní agapornis mohl pohodlně roztáhnout křídla a létat na krátké vzdálenosti. Minimální rozměry klece pro jeden pár agapornisů jsou 80 cm na délku, 50 cm na šířku a 60 cm na výšku. Důležité je vybrat klec s dostatečným počtem horizontálních bidýlek o různém průměru, aby si ptáci mohli procvičovat nohy a udržovat zdravé drápky. Agapornisové jsou velmi aktivní ptáci, a proto je důležité vybavit jejich klec spoustou hraček a doplňků, které jim poskytnou mentální a fyzickou stimulaci. Mezi vhodné hračky patří dřevěné kostky, lana, houpačky, žebříky a různé druhy kousátek. Hračky by se měly pravidelně obměňovat, aby si ptáci udrželi zájem a nezačali se nudit. Kromě hraček je důležité poskytnout agapornisům také misky na krmení a vodu, koupelnu a hnízdní budku, pokud je chováte v páru a chcete, aby se rozmnožovali.

Krmení a výživa

Agapornisové, tito malí papoušci s velkými osobnostmi, si získávají srdce chovatelů po celém světě. Abychom jim zajistili dlouhý a zdravý život, je nezbytné jim poskytnout správnou a vyváženou stravu. Základem jídelníčku by měla být kvalitní směs zrní pro agapornise, která obsahuje různé druhy prosa, slunečnice, lesknice a dalších semen. Samotná směs zrní však nestačí. Důležitou součástí stravy je také čerstvé ovoce a zelenina. Jablka, hrušky, banány, mrkev, brokolice, špenát – to je jen malý výběr z pestré palety, kterou jim můžeme nabídnout. Pozor si musíme dát na avokádo, které je pro agapornise toxické. Kromě ovoce a zeleniny je vhodné podávat i bylinky, např. pampelišku, jitrocel nebo bazalku.

Zdraví a péče

Agapornis, také známý jako papoušek neoddělitelný, je oblíbeným druhem papouška chovaného v domácnostech pro svůj krásný vzhled a milou povahu. Stejně jako u všech domácích mazlíčků je i u agapornisů zásadní pro jejich celkovou pohodu zajištění správné péče o jejich zdraví.

Základem je poskytnout agapornisům prostornou klec s dostatkem hraček a bidýlek různých průměrů, aby si mohli procvičovat nožky. Agapornisové jsou aktivní ptáci, kteří potřebují dostatek pohybu, proto je důležité jim dopřát i dostatek času mimo klec. Vhodnou stravou pro agapornisy je kvalitní směs zrní pro papoušky, doplněná o čerstvé ovoce, zeleninu a zelené krmení. Důležité je dbát na pestrost stravy a vyhýbat se avokádu, čokoládě a kofeinu, které jsou pro agapornisy toxické.

Pravidelné kontroly u veterináře specializovaného na exotické ptactvo jsou nezbytné pro včasné odhalení a léčbu případných zdravotních problémů. Agapornisové jsou náchylní k některým specifickým onemocněním, jako je například ptačí chřipka neboli psitakóza, a proto je důležité dbát na preventivní opatření, jako je karanténa nových ptáků a hygiena chovu.

Rozmnožování agapornisů

Agapornisové, tito malí papoušci s výraznými barvami a hravou povahou, jsou oblíbenými domácími mazlíčky. Pokud uvažujete o chovu agapornisů, je důležité porozumět jejich reprodukčnímu cyklu. Agapornisové obvykle dosahují pohlavní dospělosti ve věku kolem 10 měsíců, ačkoliv u některých druhů to může trvat i déle. Samice agapornisů si rády budují hnízda v dutinách, proto je vhodné jim poskytnout budku s vhodným materiálem, jako jsou větvičky, seno nebo papír. Během hnízdění samice snáší 4 až 6 vajíček, na kterých sedí přibližně 23 dní. Vylíhnutá mláďata jsou altriciální, což znamená, že se rodí slepá a neopeřená a plně závislá na péči rodičů. Samec se obvykle stará o krmení samice a mláďat, zatímco samice se věnuje zahřívání a krmení mláďat v hnízdě. Mláďata opouštějí hnízdo po 5 až 7 týdnech, ale rodiče je krmí ještě několik týdnů po opuštění hnízda. Chov agapornisů může být obohacující zkušeností, ale je důležité si uvědomit, že vyžaduje čas, trpělivost a zodpovědnost.

Druh agapornise Původ Velikost (cm) Barva
Agapornis růžohrdlý (Agapornis roseicollis) Jihozápadní Afrika 15-16 Zelený s růžovou hlavou
Agapornis fišeri (Agapornis fischeri) Východní Afrika 14-15 Zelený s oranžovou hlavou

Výhody a nevýhody chovu

Agapornisové, známí také jako "nerozluční papoušci", jsou oblíbenými společníky díky své hravé povaze a krásnému zbarvení. Rozhodnutí pořídit si agapornise by ale mělo být dobře zvážené, protože i přes jejich nesporné klady s sebou chov nese i jisté závazky a nevýhody. Mezi největší výhody patří jejich relativně nenáročná péče. Agapornisové nepotřebují příliš prostoru a spokojí se s menší klíckou, ve srovnání s jinými druhy papoušků. Jsou také poměrně tiší, což ocení zejména obyvatelé bytů. Nevýhodou může být jejich tendence k hlasitým projevům v ranních a večerních hodinách. Ačkoliv jsou agapornisové společenští ptáci, je důležité si uvědomit, že vyžadují každodenní interakci a pozornost. Bez dostatku podnětů se mohou začít nudit, což může vést k nežádoucímu chování, jako je kousání nebo škubání peří.

Tipy pro výběr agapornise

Agapornis je malý, ale temperamentní papoušek, který si získává srdce chovatelů po celém světě. Než si ale jednoho (nebo rovnou pár) pořídíte, je důležité zvážit několik faktorů. Druh agapornise hraje klíčovou roli, jelikož každý druh má specifické potřeby a povahové rysy. Například agapornis fischeri je známý svou hravostí a učenlivostí, zatímco agapornis růžohrdlý je klidnější a méně náročný na prostor. Dále je důležité vybrat si zdravého jedince. Sledujte, zda má pták čisté a lesklé peří, jasné oči a zda je aktivní. Vyhněte se jedincům, kteří jsou apatičtí, mají na těle holá místa nebo výtok z nosu. V neposlední řadě je důležité zvážit i pohlaví ptáka. Pokud toužíte po hnízdění, budete potřebovat samce a samici. Určení pohlaví u agapornisů ale není vždy snadné a je vhodné se poradit s odborníkem.

Publikováno: 18. 01. 2025

Kategorie: zvířata